Jmenuji se Lukáš Kraft. Narodil jsem se 5. 9. 1993 kolem 9. ranní hodiny. Mou první vzpomínkou je běh po chodbě s akutní potřebou na záchod. Ten byl ovšem obsazený. Tak mi šoupli na chodbu nočník a bylo to. Nevím, kdy to bylo, ale je to první, co vím. Dvakrát jsem se učil chodit. Před školou jsem uměl číst i počítat. Jako první jsem psal perem. Vyhrával jsem čtenářské soutěže. Zato mi trvalo dýl naučit se zavazovat si tkaničky či udržet balanc na kole. Ale zvlád’ sem to.
To všechno je ale už dávno. Dnes jsem 18letý student gymnázia v Chebu. Jsem prachobyčejnej trojkař. Ztratil jsem motivaci, kterou jsem pravděpodobně stejně nikdy neměl – aspoň ne opodstatněnou. Věnuji se tomu, co mě baví – psaní všeho druhu, tvorba webových stránek, hraní stolních i elektronických her. Občas někomu opravím počítač nebo vytvořím web za drobný peníz. Proč ne, když to umím. Jsem spokojenej.
K holiči jdu jednou za dva měsíce. Kartáček mám modrobílý. (Ne)jsem veselý flegmatik. Jablka mi chutnají jen zelená a mokrá. Mou nejoblíbenější stolní hrou je Příběh civilizace. Na Xboxu 360 si nejraději zahraju Halo: Reach, na počítači Heroes III. Mám psa Teddyho. Nad mým stolem je nástěnka s veselými fotkami, pohledy, důležitými informacemi a podobně. V pokoji mám hned 5 plyšáků (dřevo, cihla, kámen, skéro a ovce). A nosím brýle.
Představování nemám rád. Je to taková ošemetná disciplína. Jak vybrat to důležitý, jak na nic nezapomenout? Ale něco vám řeknu. Něco jsem si taky nechal pro sebe!
