V začátku bych chtěl zdůraznit, že je několik přijatelných možností, jak popsat lidskou osobu, o kterých se dočtete v učebnicích českého jazyka a v knihách „Sloh do kapsy“. Takovýto text se většinou skládá z vnějšího popisu osoby, popisu charakteru často doloženém na příkladech, a poté napíšeme osobní postoj k danému člověku. Závěrem začátku rovněž podotknu, že všechny tyto knihy jsou pro blbečky. Osobu mého nejlepšího přítele jsem se rozhodl vystihnout obrazem. A povedlo se mi to!
V rámci ražení širokého kulturního spektra charakteristiky následuje krátký příběh. Lukáše znám od narození. Ne od jeho narození, od mého. On byl o mou přítomnost hodinu svého života ochuzen. Už v postýlce v porodnici se svým Mario chrastítkem působil poněkud geekovsky, což zanechalo pár stop v jeho tváři dodnes. Má rád hry všeho druhu kromě sportovních. Posiluje. V poslední době se mezi jeho zájmy také zařadilo nakupování v cizích městech. Představte si ho jen, jak běhá od regálu k regálu a nepodívá se ani na jednu hezkou holku. Je to borec. Představili jste si tuto náročnou činnost? Výborně, ukončují příběhovou část.
Ti dosahující mé inteligence nyní mohou přestat číst. Vše charakterizoval obrázek, viz pár řádek nahoru. Ti, co toho rozumu zase tolik nepobrali, budou číst dále (NE-PO-BRA-LI- -BU-DOU- -ČÍST- -DÁ-LE). Vše jim bude objasněno.
Lukáš je silný, asi 180 cm vysoký ateista bílé pleti. Jeho IQ rostlo téměř úměrně s jeho postavou. Za svých 17 let života si našel hromadu kamarádů a doufá, že posmrtný život neexistuje. Zajímá se o knihy, filmy, seriály a hudbu. Svým vytříbeným humorem dokáže okolí nejen bavit, ale dokonce i urazit. Momentálně stojí na mentálně složitém přechodu mezi moralitou a nemoralitou. Nad tlačítkem, po jehož zmáčknutí by dostal milion a zemřel by jeden člověk, kterého by neznal, by začal onanovat. Možná i kterého by znal a neměl by ho v Trillianu ve skupině přátelé, jak sám hrdě a tiše přiznává. Své vztahy s okolím řeší přinejmenším zajímavě. Pokud vám přirovnání nepřijde dosti výstižné, viz minulé „viz“. Lukáš ovládá český jazyk bravurně a rád. Od toho se odvíjí i jeho záliba v psaní blogu a smání se některým, v normálním životě nepoužitelným, jedincům. Předpovídám mu slibnou kariéru novináře anebo žití ve filozofické chudobě. Hodně štěstí s novinařinou!
Autorem textu je Honza.